|
|
Uživatelská práva v informační společnosti
Jirsa, Jiří
1 G. Shrnutí Uživatelská práva v informační společnosti Disertační práce Uživatelská práva v informační společnosti se zaměřuje na výjimky a omezení autorských práv (dále jen omezení autorských práv) jako na oblast, která se kromě licencovaného užití dotýká uživatelů autorských děl nejpříměji. Uživatelé jsou v pojetí práce v souladu se zahraniční i českou odbornou literaturou chápány v širším smyslu slova jako i konzumenti autorských děl, spotřebitelé či uživatelé digitálního obsahu na internetu. V rámci omezení autorských práv mohou uživatelé užít autorská díla na mimosmluvním základu, bez souhlasu autora a to buď bezúplatně či v podobě úplatných zákonných licencí. Omezení autorských práv zahrnují kromě užití pro osobní potřebu velmi široký okruh užití od citací po tzv. zpravodajské a úřední licence. Koncept uživatelských práv (i přes - z určitého úhlu viděno - jeho faktickou existenci) není dosud v odborné literatuře plně a konzistentně vymezen, přesto se k němu kloní mimořádný akademický zájem pro jeho koncepční a strategický význam. Koncept uživatelských práv představuje spíše než rámec pro skutečná subjektivní práva uživatelů platformu pro nejrůznější snahy o znovunalezení kýžené rovnováhy v autorském právu po období, které bylo zaměřené na expanzi autorského práva a to částečně na úkor postavení...
|
|
|
Mimosmluvní instituty užití autorského díla
Čuřík, Martin ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je souhrnně popsat jednotlivé mimosmluvní instituty užití autorského díla, zařadit toto právní odvětví do systému autorského práva, jakož i stručně představit základní instituty a pojmy autorského práva jako takového. Ve druhé kapitole je nejprve vysvětlen pojem autorského práva a jeho zařazení v systému práva. Následuje stručné uvedení historických souvislostí na pozadí vývoje autorského práva na území České republiky a představení nejdůležitějších důvodů pro poskytování autorskoprávní ochrany. Ve třetí kapitole jsou definovány základní pojmy typické pro oblast autorského práva, kterými jsou autorské dílo, pojmové znaky autorských děl, kategorie autorských děl, výjimky z autorskoprávní ochrany a pojem autorství. Následuje popis okolností vzniku autorskoprávní ochrany, vymezení obsahu autorského práva (tedy rozsahu osobnostních a majetkových práv autora) a představení institutu volného díla. Čtvrtá a hlavní kapitola této práce obsahuje nejprve exkurz do smluvního práva autorského, na který pak navazuje úvod do problematiky mimosmluvních institutů užití autorského díla. Následuje přehled evropské a mezinárodní úpravy výjimek a omezení, v rámci něhož jsou představeny zejména zásadní mezinárodní smlouvy a prameny práva Evropské unie. V této kapitole jsou dále vysvětleny pojmy výjimky...
|
|
|
Institut pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu v informační společnosti a související otázky
Navrátil, Vladimír Gabriel ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
v českém jazyce Výjimka z práva na rozmnožování pro osobní potřebu, tradiční součást autorského práva, se s rozvojem informačních technologií a zejména Internetu stala jedním z nejčastěji diskutovaných témat souvisejících s autorským právem. Pokusil jsem se ji zasadit do širokých právních souvislostí, pročež se zabývám taktéž řadou souvisejících institutů, jež mají význam pro náležité posouzení, zda - a případně nakolik - je tato výjimka ospravedlnitelná v informační společnosti, kdy si lze během pár chvil na Internetu zjednat přístup k téměř jakékoli knize, obrazu, hudební skladbě či filmu. V textu práce představuji tradiční koncepce autorského práva a zkoumám, nakolik si autorské právo může zachovat svou dosavadní podobu v době, kdy bylo autorské dílo jako duševní výtvor fakticky odděleno od hmotného nosiče; zejména se v tomto ohledu zaměřuji na aspekt výlučnosti autorských práv. Ústředním bodem práce je ovšem tříkrokový test, klíčový institut současného mezinárodního i unijního práva k nehmotným statkům, jenž by měl zajistit přizpůsobení nejen autorského práva měnícím se technologickým i společenským podmínkám. Právě na něm záleží, nakolik bude výjimka z autorského práva nadále využitelná, neboť každé užití autorského díla do ní formálně spadající musí splnit jeho tři podmínky. V této...
|
|
|
Zákonné licence s přihlédnutím ke sportovním přenosům
Šrámková, Kateřina ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Císařová, Zuzana (oponent)
Zákonné licence s přihlédnutím ke sportovním přenosům Tématem této diplomové práce jsou zákonné licence s přihlédnutím ke sportovním přenosům. Jak je zmiňováno již na začátku, řadí se zákonné licence společně s volným užitím a nuceným zákonnými licencemi do mimosmluvních institutů. Licence umožňují komukoliv při splnění zákonných požadavků užít autorské díla nebo jiný předmět práv souvisejících s právem autorským, a to bez souhlasu nositele práv. Hlavním důvodem proč byly zavedeny do mezinárodního, komunitárního a národních právních řádů byla zejména snaha dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi zájmy na jedné straně různých kategorií nositelů práv a na straně druhé uživatelů předmětů ochrany. Klíčovou úpravou na poli výjimek a omezení je na komunitární úrovni směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, která poskytuje komplexní seznam jedné povinné a dvaceti dobrovolných výjimek a omezení, jakož i úpravu tzv. třístupňového testu. Tato směrnice je podrobena důkladnému rozboru v průběhu celé práce. Přesto největší prostor je věnován české úpravě zákonných licencí, která díky novele provedené Zákonem č. 216/2006 Sb. již je plně v souladu s právem komunitárním. Každá ze...
|
|
|
Uživatelská práva v informační společnosti
Jirsa, Jiří ; Kříž, Jan (vedoucí práce) ; Pítra, Vladimír (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
1 G. Shrnutí Uživatelská práva v informační společnosti Disertační práce Uživatelská práva v informační společnosti se zaměřuje na výjimky a omezení autorských práv (dále jen omezení autorských práv) jako na oblast, která se kromě licencovaného užití dotýká uživatelů autorských děl nejpříměji. Uživatelé jsou v pojetí práce v souladu se zahraniční i českou odbornou literaturou chápány v širším smyslu slova jako i konzumenti autorských děl, spotřebitelé či uživatelé digitálního obsahu na internetu. V rámci omezení autorských práv mohou uživatelé užít autorská díla na mimosmluvním základu, bez souhlasu autora a to buď bezúplatně či v podobě úplatných zákonných licencí. Omezení autorských práv zahrnují kromě užití pro osobní potřebu velmi široký okruh užití od citací po tzv. zpravodajské a úřední licence. Koncept uživatelských práv (i přes - z určitého úhlu viděno - jeho faktickou existenci) není dosud v odborné literatuře plně a konzistentně vymezen, přesto se k němu kloní mimořádný akademický zájem pro jeho koncepční a strategický význam. Koncept uživatelských práv představuje spíše než rámec pro skutečná subjektivní práva uživatelů platformu pro nejrůznější snahy o znovunalezení kýžené rovnováhy v autorském právu po období, které bylo zaměřené na expanzi autorského práva a to částečně na úkor postavení...
|
|
|
Provozování rozhlasového a televizního vysílání jako majetkové právo autorské a zákonná výjimka z něho ve vztahu ke zdravotnickým zařízením
Věžníková, Petra ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Votava, Tomáš (oponent)
Autorské majetkové právo "provozování rozhlasového a televizního vysílání" zakotvené v § 23 autorského zákona se stalo v poslední době velmi aktuálním tématem, zejména ve vztahu k výjimce z tohoto práva ve prospěch zdravotnických zařízení, která byla zpochybňována jak před českými soudy, tak před Soudním dvorem Evropské unie. Soudní dvůr stanovil nejdůležitější kritéria pojmu sdělování veřejnosti (pod který toto právo spadá) - tento pojem musí být v prvé řadě vykládán široce tak, že zahrnuje jakékoliv sdělování nehledě na použitý prostředek nebo povahu místa sdělování; veřejností se myslí individuálně neurčený počet potenciálních posluchačů, a to dosti vysoký počet; musí se jednat o tzv. novou veřejnost. Výjimka z autorského práva ve prospěch zdravotnických zařízení musí vedle formálních kritérií věty třetí §23 autorského zákona splnit i materiální kritérium tzv. tříkrokového testu. V této práci rozebírané nedávné spory se týkají zpřístupňování chráněných děl provozováním rozhlasového a televizního vysílání pacientům na pokojích lázeňských zařízení. Ač byla tato výjimka shledána Soudním dvorem za nesouladnou s unijním právem, je stále součástí českého právního řádu a české soudy se s ní musely (a musejí) nějak vypořádat.
|
host ::
RSS.